Bookeen Cybook Odyssey HD FrontLight – první dojmy

Níže uvedený text berte jako pracovní verzi – pokud vás zajímá něco konkrétního, zeptejte se v komentářích, načež příslušnou funkcionalitu v rámci možností (zejména časových) vyzkouším a něco k ní napíšu. V první verzi jsem záměrně vynechal věci, které na čtečkách nepoužívám vůbec, případně je nepoužívám na všech (jako například poznámky), skutečně se jedná spíš o dojmy koncového uživatele, než o plnohodnotnou recenzi.


Odys(s)ea ve vysokém rozlišení
Bookeen Cybook Odyssey HD FrontLight – první dojmy

Čtečky e-knih procházejí vývojem, který mě baví sledovat – a protože se mi příležitostně dostane do ruky nějaký titul za účelem „oficiálního“ zformátování, hodí se, když mohu e-knihu před odevzdáním nakladateli otestovat na různých fyzických zařízeních. Rozpočet na čtečky jsem si interně stanovil na jeden model ročně, takže v období před Vánoci nastává čas na výběrové řízení a rozšíření rodinného strojového parku.

Nejvýraznějšími trendy letošního podzimu jsou bezpochyby nasvícení a displej s rozlišením 758×1024 pixelů. 758 není překlep, nové displeje opravdu nemají poměr stran 3:4 – důvodem je údajně snaha o maximální výtěžnost při řezání desek na jednotlivé kusy. Proč nejsou desky o kousek větší, případně proč nemají pily na jejich řezání menší šraňk, netuším.

Zatímco nasvícení možná každý nevyužije, vyšší rozlišení rozhodně ano a při výběru nového zařízení se jedná o důležitý parametr. V EPUBech je písmo viditelně lépe vyhlazené (lepší mohou být i obrázky, ale to záleží na autorovi e-knihy), PDF jsou při stejném zoomu čitelnější (i když na PDF se dá často úspěšně použít funkce PDF reflow, o které se ještě podrobněji zmíním).

Koncový zákazník to každopádně při výběru nemá jednoduché – marketingoví inženýři jednotlivých výrobců se předhánějí v hláškování, jak kolegové nemarketingoví inženýři po letech nevýslovné dřiny vyvinuli něco tak úžasného a revolučního, že tomu konkurence nesahá ani po členky.

Minimálně v případě displejů, kterých se hláškování týká nejčastěji, bude skutečnost nejspíš trochu prozaičtější – displeje pro většinu čteček vyvíjejí inženýři ve společnosti E Ink a na výrobcích čteček zůstává jen rozhodnutí, z jakých vrstev si nechají „pišingr“ slepit (inkoustová vrstva, vrstva proti UV záření, vrstva proti vlhkosti, dotyková vrstva…) a jakou cenu usmlouvají.

(Do designu čtečky jako takové evropští a američtí inženýři určitě zasahují, stejně jako do tvorby softwarového vybavení, které je pro výslednou funkcionalitu produktu neméně důležité.)

Proč právě Cybook?

Pokud si člověk chce v současné době pořídit čtečku s nasvíceným displejem, nabízejí se mu kromě Cybooku (Odyssey HD FrontLight, v dalším textu jen Odyssey) v podstatě tři alternativy (všechny se dají pořídit i na našem trhu, v některých případech se to i vyplatí).

• Nook Simple Touch with GlowLight. V Barnes&Noble přišli s nasvícením jako první (minimálně mezi alespoň trochu významnými hráči) a tak už použité řešení vypadá ve srovnání se současnou konkurencí trochu „zastarale“. O Nooku jsem při výběru neuvažoval, protože vlastním neosvětlenou verzi, která se od osvětleného modelu ničím jiným než osvětlením neliší – ani displejem, který má stále klasické rozlišení 600×800 pixelů. (Neosvětlený Nook je momentálně moje nejoblíbenější čtečka, nicméně uživateli bez zkušeností s tvorbou e-knih bych ji doporučil pouze s výhradami (pokud je se zakoupenou e-knihou problém, může distributor zákazníka odbýt pravdivým byť nijak nesouvisejícím prohlášením, že Nook není určený pro český trh). Dobré zkušenosti mám v tomhle konkrétním ohledu s Martinusem (po upozornění opravdu opravili knihu, kterou jsem si od nich koupil), ale nemusí to být pravidlo (což mi nevadí, když si mohu knihu opravit sám). Zdánlivě slabší osvětlení možná není na škodu, ale k tomu se ještě dostanu.
• Kindle Paperwhite. O téhle čtečce jsem rovněž prakticky neuvažoval, i když se mi obecně zařízení od Amazonu líbí (snad s výjimkou Kindle Touch, jehož uživatelské rozhraní mi přijde příliš zatížené klávesnicovou minulostí). Ve srovnání se srovnatelnými čtečkami je Paperwite v mnoha ohledech objektivně lepší a levnější (zvlášť s využitím nějakého megasuperbombaturbo tipu pro nákup ze zahraničí), nicméně už vlastním Kindle Keyboard a když se Amazon rozhodl ve firmware 3.4 zavést podporu nového formátu KF8, paradoxně mě tím utvrdil v rozhodnutí pořídit si letos jinou značku. Na konzumaci obsahu z Amazonu je totiž Kindle Keyboard pořád fajn. Důvodů, proč by si člověk neměl kupovat Paperwhite jako jedinou (novou, první) čtečku, nicméně mnoho není – možná snad jen ten, že KF8 není žádný široce uznávaný standard a i když je momentálně co do možností formátování lehce před EPUBem (v podobě implementace od Adobe), českých e-knih se pořád prodává tak málo, že se je nevyplatí formátovat dvakrát a tak e-knižní obchody místo nabízení nezávislé KF8 verze automaticky konvertují EPUB a výsledek nemusí být zcela optimální, zatímco proti ADE testují svoje EPUBy prakticky všichni a tak je větší pravděpodobnost, že na čtečce postavené na SDK od Adobe (Sony, Nook, Odyssey…) bude výsledek lépe odpovídat tomu, co měl autor e-knihy v úmyslu. Dalším argumentem proti Kindle může být (ne)podpora Adobe DRM (pokud si člověk chce knihy s Adobe DRM kupovat a nechce ho v rozporu se zákony odstraňovat, Kindle je mu k ničemu). Jo a ještě zmíněný PDF reflow (který Amazon ve svých čtečkách nenabízí).
• Kobo Glo. Z uvedených důvodů se pro mě osobně jednalo o jediného vážného protikandidáta Odyssey. Dle všeho se nejedná o hardwarově špatnou čtečku, nicméně ze zkušeností uživatelů ve fórech jsem nabyl dojmu, že bych ze software asi pěnil častěji než je zdrávo. K zobrazování EPUBů bez DRM používá Kobo vlastní renderer, což je vždycky riziko (pro mě), k e-knihám v EPUBu si přidává nějaké vlastní rozšíření (čímž se z nich stávají knížky v Kepubu) a tak dále. (E-knihy s Adobe DRM údajně zobrazuje s využitím knihoven Adobe, což v praxi znamená, že se kniha zobrazuje nějak a po odstranění DRM se zobrazuje jinak, přestože odstranění DRM nemá na e-knihu jako takovou žádný vliv. Software také obsahuje typicky větší než malé množství chyb a některé zkušenosti uživatelů nahánějí hrůzu, i když si za ně často mohou sami. Kobo Glo se u nás v době psaní této recenze ještě neprodával, ale mám známou v Londýně, která by mi byla ochotná pomoct (zahrát si na Shipito). Ale i za ty tři tisíce v přepočtu jsem si to nakonec stejně rozmyslel.

Zleva doprava: Kindle Paperwhite, Nook Simple Touch with GlowLight, Kobo Glo (zdroj: videorecenze serveru Goodereader na Youtube)

Bookeen je francouzská firma („Designed in France, Assembled in China“) a dá se oprávněně předpokládat, že Francouzi budou mít coby Evropani v oblasti software trochu soudnost. Navíc už jsem si měl kdysi dávno možnost osahat starý Cybook Gen3, který sice podporoval jenom Mobi (s použitou verzí firmware), ale podporoval ho perfektně, místo najímání čínského hackera si prostě licencovali prohlížeč (Mobipocket Reader). Jakým způsobem Odyssey zobrazuje EPUBy jsem se pro jistotu ptal (přímo Bookeenu) a dostalo se mi ujištění, že využívají Adobe SDK 9.2, což je už delší dobu standard (podobně jako Digital Editions 1.7 na počítačích). Jo a taky jsem před časem četl jednu pozitivně laděnou recenzi – „starý“ Odyssey se tomu novému nasvícenému podobá jako vejce vejci a s autorem recenze mám na e-knihy (co se formátování týče) a jejich čtečky evidentně podobný vkus, takže jsem mu věřil (že se nenechal uplatit).

Kde a za kolik

Čtečku jsem si pořídil přímo od výrobce, nicméně pokud bych si ji objednával dneska, využil bych Palmknihy. Jedinou skutečnou výhodou byla možnost výběru barvy pouzdra (Palmknihy patrně nabízejí pouze univerzální černé), jinak není nákup v zahraničí ani levnější, ani rychlejší, ani nic jiného. Navíc se mi nepodařilo rozchodit originální e-shop (v každé čtečce zřejmě musí nějaký být a musí zabírat třetinu úvodní obrazovky), takže jsem se nakonec obrátil na Palmknihy, zda by se čtečka dala propojit s jejich e-shopem, což se nakonec zdařilo. Propojení čtečky s e-shopem jsem zatím netestoval, ve vztahu k Palmknihám jsem velmi příležitostný zákazník a je pro mě jednodušší nakupovat knihy myší na PC a do čtečky si je nahrávat kabelem (v případě Odyssey do adresářů, ve kterých mají být). Navíc e-shop ještě není na novou čtečku (větší displej) optimalizovaný, ale dle vyjádření Palmknih se na tom pracuje.

Pokud se nakonec pro čtečku rozhodnete, kupte si ji tady (případně v pseudodotované verzi s balíčkem e-knih). Já si ji na Bookeen.com pořídil víceméně proto, že jsem Palmknihám nevěřil, že ji dodají takhle brzy po vydání originálu (a hlavně že se dostanou na rozumnou cenu).

Cena 3999 Kč rozumná je. Amazon, B&N i Kobo mají výhodu v tom, že provozují obrovské knižní e-shopy a čtečky dotují z tučných marží. Bookeen má sice také jakýsi e-shop (s několika tisíci e-knih ve francouzštině), ale objem e-shopem generované vaty je pochopitelně nesrovnatelně nižší. Navíc Bookeen zjevně neaspiruje na významnější pozici na anglicky mluvících trzích, kde už jsou karty rozdané, takže se vyrábí v menších sériích a náklady na kus jsou vyšší.

Láska na první pohled

Z jakéhosi subjektivního důvodu se mi na fotkách (oficiálních) Cybook Odyssey nikdy nelíbil. Už před nákupem jsem byl proto smířený s nevyhnutelnou skutečností, že holt nějak překousnu, když bude čtečka působit o polovinu tlustším dojmem než uvádí specifikace resp. pravítko, že budou okraje kolem displeje nejspíš o trochu užší než by bylo ideální – a určitě to nebude jediný důvod, proč se bude špatně držet v ruce – a tak dále. Hlavně když budou dobře vypadat knížky, což by asi měly, protože Adobe.

Po rozbalení krabice (fotka na krabici se mi nelíbila stejně jako ty na Internetu) se ovšem uvedená kategorie předsudků ukázala být zcela lichá. Odyssey je pravděpodobně nejelegantnější čtečka, kterou jsem kdy držel v ruce (a drží se v ní vcelku dobře, i když se musí držet v jedné konkrétní, ale k tomu se ještě dostaneme). Pokud bych měl pár vybraných méně elegantních čteček jmenovat, jmenoval bych z vlastní zkušenosti Kindle Keyboard, Kindle Touch, Nook STR, Sony PRS-T1 nebo NextPapyrus PageOne. Míra elegantnosti je subjektivní parametr, ale každopádně se vizáže není potřeba obávat. (Pro upřesnění, v tomhle bodě obdivuju jenom čistý design čtečky /třebas i vypnuté/, ergonomie a ovládání je druhá věc.)

Součástí balení je kromě čtečky také vytištěný krátký návod pro první použití (středně dlouhý návod nalezneme pouze ve čtečce ve formátu EPUB) a USB kabel pro přenos dat a nabíjení (z PC), adaptér pro nabíjení ze sítě si je možné dokoupit.

Čtečka disponuje 2 GB vnitřní paměti, ze které ovšem pro vlastní obsah nezbývá mnoho (necelých 400 MB), pokud jste tedy zvyklí s sebou nosit stovky až tisíce knih, je vhodné investovat pár korun navíc do microSD(HC) karty, které čtečka podporuje do standardní velikosti 32 GB. Běžné 4 – 8GB karty stojí kolem dvou stovek, které se do celkové výše investice vsáknou.

Za dalších 690 Kč je k dispozici originální pouzdro – dle popisu na Palmknihách „luxusní ochranné“, dle mého názoru přeci jen o něco víc luxusní než ochranné. Jedná se o stejný typ, který se používá pro neosvětlený model (osvětlená i neosvětlená varianta je uložena ve stejném case), daní za eleganci je absence jakéhokoli zapínání (na patent nebo magnetku), takže je možné knihu v zavazadle nevhodně uložit a následně do téhož zavazadla (a téhož pouzdra mezi desky a displej) nevhodně uložit libovolný nedostatečně plochý předmět a je vymalováno.

Luxusní je pouzdro každopádně, nejen cenou ale i provedením – zadní část je pryžová a čtečka v pouzdře připomíná (zezadu) silnější čtečku bez pouzdra. Přední část (z umělé kůže, v mém případě z hnědosaura) je možné přehnout dozadu a následně čtečku držet v jedné ruce (resp. libovolné z obou rukou). K přednostem pouzdra patří velmi nízká hmotnost, která vyniká zvlášť ve srovnání s neprůstřelným pouzdrem, které používám pro Kindle. Ochrana displeje je dostatečná za předpokladu, že člověk do pouzdra nechtěně nestrčí nějaký další předmět, viz výše.

Od Palmknih člověk dostane navíc ještě nějaký kupón na odběr knih zdarma a/nebo se slevou, takže tím spíš se nevyplatí Odyssey koupit v zahraničí.

Uživatelské rozhraní

Středobodem uživatelského rozhraní je lišta v dolní části obrazovky, které v dalším textu říkám „rozcestník“. Vyvolá se stiskem HW tlačítka a obsahuje pět položek:

• Hlavní nabídka: přechod na úvodní stránku
• Knihovna: vstup do e-knihovny
• Obchod: internetový obchod (= Palmknihy)
• Osvětlení: otevření dialogu pro zapnutí/vypnutí osvětlení a nastavení jeho intenzity
• Menu: vyvolá různá kontextová menu podle toho, kde se uživatel zrovna nachází (rozečtená kniha, knihovna, internetový prohlížeč atd.)

Hlavní nabídka (úvodní obrazovka) se skládá ze čtyř sekcí:

• Právě rozečteno: naposledy otevřená kniha (náhled, název, autor, nakladatel, stránka).
• Knihovna: pět předposledních naposledy otevřených knih z knihovny (náhledy obálek) a odkaz na vstup do knihovny. Kniha zobrazená v sekci „Právě rozečteno“ se v sekci „Knihovna“ nezobrazuje, z čehož plyne, že pokud máte ve zvyku současně číst šest knih a méně, nemusíte do rozhraní knihovny vůbec vstupovat. Pokud si koupíte novou knihu a nahrajete ji do čtečky, automaticky se objeví na prvním místě v sekci „Knihovna“ v hlavní nabídce.
• Internet: velký odkaz pro vstup do internetového obchodu a menší odkaz pro otevření internetového prohlížeče (prohlížeč je založený na WebKitu, takže z „počítačových“ prohlížečů nejvíce připomíná Chrome). Každá čtečka je „svázaná“ s jedním konkrétním obchodem, u čteček koupených v Čechách to jsou Palmknihy. Po dohodě s lokálním partnerem Bookeenu je možné provázání změnit, takže pokud se někdo v budoucnu propadne do Západního Německa, kde je partnerem Bookeenu Thalia, může si nechat e-shop Palmknih ve čtečce nahradit e-shopem Thalie.
• Nastavení: pár možností nastavení globálnějšího charakteru (např. jazyk rozhraní, Wi-Fi, automatické vypnutí po X minutách, prohození tlačítek).

Lokalizace

Jazyk rozhraní je možné kdykoli přepnout na libovolný z široké nabídky možností (více než 20) předinstalovaných od výrobce, včetně češtiny a slovenštiny. Úroveň české lokalizace je slušná, kromě několika málo překlepů („A aplikaci“ místo „O aplikaci“, „Každá stranaa“ místo „Každá strana“) překlad neurazí. V diskuzích se občas objevují stížnosti na úroveň lokalizace anglické, která mi osobně nepřijde nijak strašná, na rozdíl od anglického manuálu, který je po jazykové stránce strašný poměrně velmi a je evidentní, že ho jiný rodilý mluvčí než případný koncový zákazník neviděl. Ale to českého čtenáře nemusí zajímat.

Ovládání

Čtečka je primárně dotyková (používá kapacitní displej, nedá se tedy ovládat v běžných rukavicích), nicméně na rozdíl od většiny přímých konkurentů obsahuje také tlačítka pro otáčení stránek. Po každé straně se nachází jedno tlačítko, ve výchozím nastavení slouží tlačítko vpravo pro listování vpřed, tlačítko vlevo pro listování vzad. Funkci tlačítek je možné přehodit. Listovat je možné také dotykově pomocí gest nebo krátkého klepnutí v pravé nebo levé části displeje. Chování dotykového ovládání nijak nastavit nejde, pokud chcete listovat vpřed a vzad jednou rukou, musíte se naučit držet čtečku v levé ruce, levé tlačítko si nastavit na listování vpřed a zpátky listovat poklepáváním levého palce na displej (levé části displeje vedle levého tlačitka).

Celkově ovládání patrně zůstalo stejné jako u neosvětlené varianty, takže si v případě zájmu přečtěte recenzi Jirky Nekoly, případně se zeptejte na něco konkrétního v komentářích. Čtečka podporuje multitouch a celou řadu gest (například otáčet stránky o 90 stupňů je při čtení EPUBů možné pouze gestem).

Občas se v ovládání vyskytne určitá neintuitivní nelogičnost – například k odstranění e-knihy ze čtečky je zapotřebí provést následující sled operací:

• otevření knihovny
• nalezení příslušného titulu
• klepnutí na titul, čímž se e-kniha otevře
• stisk hlavního HW tlačítka (vyvolání rozcestníku)
• klepnutí na volbu Knihovna v rozcestníku – návrat do knihovny
• stisk hlavního HW tlačítka (opětovné vyvolání rozcestníku)
• klpnutí na volbu Menu v rozcestníku – otevře se kontextové menu „Knihovna“
• odrolování menu na poslední volbu „Vymazat“
• klepnutí na volbu „Vymazat“
• potvrzení dotazu, zda chci opravdu vymazat příslušný titul ze čtečky

V potvrzovacím dialogu se navíc nacházejí dvě tlačítka OK a Zrušit, přičemž funguje pouze tlačítko OK – pokud si odstranění knihy rozmyslím, musím stisknout (hardwarové) hlavní tlačítko, čímž potvrzovací dialog zavřu.

Hlavní důvod kostrbatosti výše uvedeného postupu spočívá v tom, že e-knihu v knihovně není možné žádným způsobem označit, jedinou možností výběru je její otevření, jinak by čtečka nevěděla, kterou z položek aktuálně zobrazených na obrazovce má vymazat.

Čtečku není možné ovládat výhradně tlačítky (k tomu je jich příliš málo), ale nenáročný čtenář-nehračička může přesto dotykové ovládání omezit na minimum:

• nahraje kabelem do čtečky knihu 1
• po zapnutí se mu objeví na úvodní obrazovce na prvním místě v sekci „Knihovna“
• klepne na ni (prstem na displej)
• následujících několik večerů pouze zapíná a vypíná čtečku tlačítkem a listuje tlačítky
• po dočtení se vrátí na úvodní obrazovku (stisk tlačítka a jedno klepnutí na displej)
• nahraje kabelem do čtečky knihu 2
• kniha se zase objeví na úvodní obrazovce na prvním místě v knihovně
• a tak pořád dokola

Přestože se tedy člověk používání dotykového displeje zcela nevyhne, na rozdíl od čistě dotykových čteček je s Odyssey možné poměrně bezproblémově například cestovat ve vlaku, číst e-knihu ze čtečky položené na stolku a současně konzumovat potraviny se zvýšeným obsahem tuku. (Super.)

Knihovna

Oproti celé řadě konkurentů přináší Odyssey jednu užitečnou vlastnost – ve čtečce zobrazitelnou adresářovou strukturu, kterou patrně většina uživatelů bude používat, neboť čtečka naopak nepřináší žádnou možnost označování knih štítky, zařazování do kolekcí ani žádný jiný podobný nástroj pro kategorizaci obsahu. Pokud s sebou někdo nosí ve čtečce stovky nebo tisíce titulů, adresářová struktura je zřejmě užitečnější než jednoúrovňové kolekce známé např. z Kindle.

Knihovna nabízí slušné možnosti zobrazení (náhledy obálek s popisem nebo bez, 1 nebo 2 sloupce) i třídění e-knih (titul, autor, nakladatel, datum, název souboru, adresářová cesta, dokonce i velikost). U ikonek (náhledy obálek) je možné zapnout/vypnout zobrazování typu souboru (EPUB, PDF atd.).

Displej a nasvícení

Při vypnutém nasvícení má čtečka nepatrně nižší kontrast (zejména tmavší pozadí) než jiné čtečky s Pearl displejem, jako například zmíněné Kindle Keyboard nebo Nook STR, nicméně není to ani zdaleka tak špatné jako například stará generace Vizplexu, která se ve čtečkách vyskytovala ještě nedávno (zmíněný PageOne se starým Vizplexem jsem si svého času pořídil po předchozím dlouhodobém používání Kindle a nezvykl jsem si na něj nikdy, tohle je v pohodě). Patrně se jedná o důsledek jiného poskládání vrstev (Odyssey má kapacitní vrstvu, na rozdíl od Nooku nebo Sony, které využívají síť infračervených paprsků). Rozdíl (oproti jiným Pearl displejům) ovšem není nijak výrazný a naopak přínosem je vyšší rozlišení, text v rozlišení 758×1024 na 6" obrazovce působí velmi vyhlazeným dojmem (což je nicméně také záležitost software, což ovšem čtenáři může být jedno). Výhodou kapacitního displeje (ve srovnání s infra) je možnost neřešit vypínání čtečky (podobně jako u nedotykových modelů) – když dočtu, prostě zavřu pouzdro a čtečka se po chvíli vypne a když ji příště zapnu, pokračuju ve čtení tam kde jsem přestal. Na nutnost vypínat čtečku kvůli samovolnému listování v zavřeném pouzdře jsem si svého času u Nooku zvykal poměrně těžko.

Co se týče nasvícení, nejsem si jistý, že je vysoký kontrast (bílá bělejší, černá černější) tak důležitý, jak se tvrdí, stejně jako neplatí že čím víc megapixelů tím lepší fotoaparát nebo čím víc pruhů tím víc Adidas. Kontrast papírové knížky osvícené stolní lampičkou s klasickou žárovkou je ve srovnání s touhle kategorií čteček velmi nízký a přesto je čtení příjemné. V manuálu je v kapitole o osvětlení uvedeno „it is warm and easy on your eyes“, což není pravda, světlo emitované LEDkami opravdu příliš teplé není.

Na druhou stranu nelze tomuto způsobu osvětlení upřít nesporné výhody. Pokud s někým sdílíte lože, aniž byste s ním současně sdíleli zálibu v nočním čtení, množství světla emitované do okolí je při nastavení nízké intenzity nasvícení skutečně velmi nízké a pokud nemá dotyčný extrémně vysokou světlocitlivost, spát se u něj dá v pohodě. Odyssey navíc nabízí „noční režim“ (bílý text na černém pozadí), což se zdá být v dané situaci ještě o něco lepší, i když je to trochu nezvyklé, zvlášť pro lidi co nepamatují DOS a unixové konzole.

Nasvícení nabízí 20 úrovní intenzity, osobně si vystačím s nejnižšími dvěma i v úplné tmě. Osvětlení stránky je vcelku rovnoměrné, jen podél spodního okraje (a v dolní polovině pravého, ale to je možná drobná výrobní vada mého kusu) svítí a házejí stín LEDky (podél dolního okraje jich je celkem 13). Potmě mám načtených pár hodin (čtečku vlastním teprve několik dní) a čtení oči nijak neunavuje, ale pokud by tohle četl nějaký fanoušek iPadu, jistě by poznamenal, že půlhodinové čtení na tabletu oči neunavuje taky. Nemám možnost srovnání s jinými osvětlenými čtečkami (Paperwhite, Glo), ale z veřejně dostupných videí předpokládám, že buď bude člověku vadit tenhle typ osvětlení na všech čtečkách nebo na žádné. Jestli to stojí za pětistovku navíc si každý musí zvážit sám.

Nasvícení jde zcela vypnout (v úplné tmě čtečka nesvítí ani trochu), výrobce zřejmě nemá potřebu tímto způsobem předstírat vyšší kontrast jako Amazon. Zapíná/vypíná se buď z menu nebo podržením kulatého hlavního (a kromě listovacích tlačítek jediného) tlačítka, tj. pokud je v místnosti absolutní tma a člověk našmátrá čtečku, nepotřebuje k jejímu zapnutí a rozsvícení žádný externí zdroj světla, tlačítko na našmátrané čtečce našmátrá taky. Podržením tlačítka na pár sekund (po zapnutí čtečky tlačítkem na spodním okraji, které se dá rovněž snadno našmátrat) se čtečka rozsvítí s naposledy nastavenou úrovní intenzity osvětlení. Po dočtení stačí čtečku vypnout, případně jenom našmátrat stolek a čtečku na ni odložit, vypne se po nastaveném intervalu sama.

Čtení e-knih

Na úvod jedna nesouvisející poznámka, která se jinam nehodí. Bookeen se honosí používáním jakýchsi technologií „rychlého inkoustu“, který umožňuje zobrazování až 11 snímků za vteřinu. Jedná se bezpochyby o zajímavou zajímavost, která ovšem při čtení knih těžko hledá nějaké praktické využití a tak se při každém otevření libovolné e-knihy (nejen při prvním) zobrazí krátká animace v podobě zazoomování na obálku, která tuto úžasnou vlastnost a doklad nezastavitelného technologického pokroku demonstruje. Byl bych rád, kdybych někde přehlédl, kde se tato „věc“ vypíná, ale dost možná to vypnout nejde. Animace není dlouhá a dá se přežít, ale když člověk vidí zcela zbytečnou animaci stejné obálky podvacáté, přijde mu to poněkud trapné a samoúčelné.

EPUB

Pro vykreslování EPUBů Odyssey využívá knihovny Adobe a tudíž knížky mají možnost vypadat dobře, pokud si s nimi někdo dá práci – pokročilejší styly, tabulky, obtékání obrázků a podobně. Existují nakladatelé, kteří na čtečky nedodržující standardy kašlou (a podle mého názoru dělají dobře), pokud se někomu zobrazují v asijských čtečkách („Designed in China, Assembled in China“) knihy špatně, není to jejich chyba, pokud si koupí čtečku s opensourcovým prohlížečem vyvíjeným na koleně, nemůže si stěžovat, když výsledek není optimální. Není ničí povinností ladit e-knihy pro nekonečnou záplavu obskurních zařízení, pokud existují nějaké standardy.

Odyssey nabízí několik možností uživatelského nastavení formátování, nicméně používá při tom asi nejméně praktický přístup, se kterým jsem doposud setkal. Můžete si sice nastavit vlastní font, zobrazí se však pouze v případě, že už v knize není nějaký nadefinovaný. Můžete si nastavit zarovnání do bloku a kniha se zarovná do bloku, pokud ji autor explicitně nezarovnal na praporek. A tak dále. Zkrátka styl obsažený v knize má přednost před uživatelským nastavením – jedinou možností je styly úplně vypnout a potom si jde pár věcí nastavit podle svého gusta (například zmíněný font), jenže to má svá úskalí – jednak výchozí nastavení stylů není úplně ideální (např. odstavce jsou oddělené prázdným řádkem) a většinu formátování nastavit uživatelsky nejde, a hlavně jejich vypnutím ztratíte část informace, protože styly bývají definované například pasáže psané kurzívou, o kterou vypnutím stylů přijdete.

V praxi si je tak možné u většiny českých e-knih nastavit pouze velikost písma, které nebývá zvykem definovat v absolutních jednotkách. Když si změníte font, nestane se nic, když si zapnete zarovnání do bloku, nestane se nic, a tak dále. Respektive pokud to není srozumitelné na první pohled: aby se něco stalo, musíte zcela vypnout „původní styl“, načež si sice můžete změnit font (vybrat libovolný z nabídky ve čtečce) i zarovnání (na praporek nebo do bloku), ale současně přijdete o veškeré další formátování, které je v knize nadefinované – nejrůznější řádkování, odsazování, zvýrazňování a tak dále.

Konkrétní příklad: Čtenář si pořídí e-knihu Vyjednavač (je jedno kde, například tady, tady, tady nebo tady), nakopíruje si do čtečky EPUB a otevře. Kniha vypadá tak, jak ji autor konverze (v tomto konkrétním případě já :) zamýšlel – čtečka pochopila úmysl velmi dobře. Nicméně čtenář si řekne „nemám rád zarovnání do bloku a úplně nesnáším fonty Libertine, chci zarovnání na praporek a font DejaVu Sans“. Aby mohl nahradit font definovaný v e-knize nějakým jiným, respektive zarovnání definované v e-knize požadovaným, musí úplně vypnout styl, načež se e-kniha zobrazí následovně


Vlevo: Originální e-kniha. Vpravo: E-kniha s vypnutým „Původním stylem“ a uživatelsky nastaveným typem písma a způsobem zarovnání.

Kromě požadované změny zobrazení (font a zarovnání) dojde k celé řadě dalších změn, bez ohledu na to, zda o ně čtenář stál či nikoli (například zrušení zvýraznění určitých pasáží kurzívou). Pro úplnost dodám, že pokud by čtenář pojal stejný úmysl na Kindle, mohl by si sice změnit font se zachováním původního formátování, ale změny zarovnání na praporek by nedosáhl (bez pokoutné úpravy samotné e-knihy někde na PC), ani kdyby čert na koze jezdil. Všude chleba o dvou kůrkách.

Pokud čtete anglické knihy, je možné, že narazíte na titul, ve kterém si písmo nastavíte i se zachováním ostatního formátování – v angličtině je vkládání vlastního fontu do EPUBu často zbytečné, neboť nějaký font umožňující korektní zobrazení angličtiny obsahuje každá čtečka. V češtině se z historických důvodů fonty do knih vkládají, Palmknihy dokonce do knihy od nakladatele automaticky vloží font vlastní, pokud dodaná e-kniha žádný neobsahuje.

Bylo by to na delší zkoumání, protože je to zřejmě složitější, než to na první pohled vypadá.

Každopádně je vhodné počítat s tím, že si ve spoustě knih font nezměníte. Pokud se font zcela vyhodí (autor e-knihy žádný nepoužije), v Odyssey si nastavíte si jaký chcete a z nabídky si patrně vyberete (můj oblíbený je Minion Pro). Pokud autor e-knihy font použije a aplikuje ho (ať už pouze na element body nebo na spoustu dalších elementů, což dělám například já kvůli chybě ve firmware Nooku), přepsat uživatelským nastavením nejde.

Narazil jsem při testování na knihu, ve které font definovaný a použitý je (a některé čtečky nebo Digital Editions na PC ho zobrazí), ale Odyssey ho z nějakého důvodu nenačte a myslí si, že tam žádný není, následkem čehož umožní nastavení fontu vlastního (což je ideální kombinace).

Sám fonty do knih vkládám také, ale možná by bylo na čase provést průzkum (nejlépe mezi zákazníky některého z obchodů), zda to má ještě smysl – poskytnout knihu bez fontů, napsat k ní „toto je kniha bez fontů, po dohodě s laskavým zlotřilým agentem, nakladatelem, autorem, grafikem, sazečem a všemi ostatními ke stažení zdarma výměnou za čestné přislíbení, že nám dáte vědět, zda se vám v ní správně zobrazuje diakritika“ a sledovat, co se stane. Prozatím někdy prozkoumám zmíněného anglického Martina a pokud na to přijdu a nebude to znamenat znevalidnění EPUBu a problémy na jiných čtečkách, v budoucích e-knihách bych se Odyssey přizpůsobil.

Pro objektivnost dlužno poznamenat, že to v případě Odyssey není zas takový průšvih. Vlastní fonty už momentálně podporuje i Kindle Keyboard (po zavedení podpory formátu KF8 ve firmware 3.4), ale vlastní fonty na Kindle Keyboard vypadají strašně – špatné vyhlazování (pokud vůbec nějaké) a párování znaků (kerning) v praxi znamenají, že si čtenář většinou musí „nakladatelské“ fonty vypnout, aby si na nich nevylámal oči. Na Kindle je naštěstí možné vypnout font a zbytek formátování ponechat. Pokud by Kindle Keyboard fungoval stejně jako Odyssey, byla by na něm většina českých e-knih ošklivější než dřív a běžný čtenář by mohl pouze rameny krčiti a rukama lomiti.

V souvislosti se zobrazováním zmíním ještě dva bugy, které se snad odstraní v budoucích aktualizacích firmware.

Odyssey podporuje dělení slov, které v češtině nefunguje, protože čtečka neobsahuje český slovník/pravidla pro dělení. Což je rozhodně lepší varianta – míval jsem čtečku, která česká slova dělila podle jakýchsi korejských pravidel (skákal p-es přes ov-es) a dělení nešlo vypnout (již zmíněný NextPapyrus PageOne).

V anglických knihách je dělení fajn, zmenšuje mezislovní mezery, které od určité délky při čtení ruší. V českých knihách nemá zapnutí/vypnutí dělení slov zdánlivě na nic vliv – ale když ho vypnete, získáte možnost vypnout ještě zobrazování slitků/ligatur (speciální znaky nahrazující fi, fl a podobně), což čtečku z nějakého důvodu zmátlo, zobrazovala pouze část stránek, na pokusy o změnu velikosti písma reagovala hláškou „Nastala neočekávaná chyba při načítání…“ následovanou zavřením knihy a tak dále.

Problém způsobuje vyloženě jenom vypnutí „slitkování“ – není mi jasné, proč jsou tyhle dvě volby svázané (pokud je zapnuté dělení slov, jsou zapnuté i slitky a nejdou vypnout), každopádně není problém tuhle věc nepoužívat (nechat dělení slov i se slitky zapnuté) a s problematickým chováním se nesetkat.

Další bug se vyskytuje náhodně a nepřišel jsem na způsob, jak ho obejít – několikrát se mi stalo, že jsem stiskl hardwarové tlačítko pro přechod na další stránku a nic. Domníval jsem se, že má čtečka nějaký problém s počítáním obsahu další stránky, tak jsem počkal – ale když se nestalo nic ani po dvaceti vteřinách, stiskl jsem tlačítko ještě jednou, načež se okamžitě otočily dvě stránky. Čtečka si tedy další stránku vypočítala, ale zapomněla ji zobrazit. Nestává se to tak často, aby to člověka znechutilo, ale stává se to (v mém případě jednou za několik hodin čtení). Může to být problém konkrétních knih, ale na nic závadného jsem v postižených knihách nenarazil.

PDF

Čtení PDF může být rozhodně jedním z důvodů, proč na Odyssey přejít, pokud člověk stále používá například starý Kindle. Odyssey je rychlá a nedělají ji problém ani větší PDF (desítky MB), otevřel jsem na ní i kousky, ze kterých Kindle Keyboard spolehlivě vytuhne. Nejvýznamnější novinkou je nicméně PDF reflow (v české lokalizaci poněkud tajemně nazvané „Zarovnání“).

Po pravdě řečeno, zpočátku jsem si myslel, že se jedná o pouhé marketingové plácnutí ve snaze něčím vyčnívat nad konkurencí, které nepůjde v praxi používat a které v recenzi jaksepatří setřu. V mém předpokladu mě utvrdilo i prvních pár knih, které jsem se v reflow režimu pokusil zobrazit – jednalo se o starší beletrii z Talpressu sázenou velmi jednoduchou sazbou (jeden sloupec, kromě kurzívy žádné formátování), převod dopadl ještě hůř než jsem čekal, zalámané odstavce uprostřed řádek, „zapomenuté“ dělení slov, samostatné řádky místo odstavců, prostě bída.

Další testování na jiných vzorcích mě nicméně překvapilo velmi příjemně – funkce rozhodně použitelná je, i když je sazba relativně složitá. Algoritmus nevyřeší sazečské chyby (např. natvrdo vložený spojovník na konci nějakého rámu nebo stránky místo normálního rozdělení slov) a nedokáže převádět tabulky (alespoň ne ty, které jsem zkoušel), nicméně na běžnou literaturu generovanou běžnými soudobými programy (včetně tisku do PDF např. z Wordu) je to v pohodě, viz obrázek:



Pokud si čtečku pořídíte, možná díky funkci PDF reflow zjistíte, že si můžete znovu přečíst některé v minulosti zakoupené knihy, pokud jsou v dispozici v PDF formátu, a váš estetický zážitek ze čtení se výrazně zvýší, protože je PDF i po přeskládání hezčí než EPUB.

Problém (v Čechách i ve světě) spočívá v tom, že se e-knihy často ve formátu PDF neprodávají, přičemž důvodem nemusí být jen zvůle a lenost nakladatelů, ale také objektivní překážky – například tiskové PDF obsahuje fonty, které se dají snadno vyexportovat, což licence ke komerčním fontům (kterou si nakladatel pořídil pro tištěnou knihu) prakticky vždy zakazuje (dostatečně volná licence se vůbec neprodává, ani za astronomické peníze).

Při čtení PDF v režimu reflow je možné měnit velikost písma podobně jako u EPUBu.

Při čtení v normálním režimu (bez reflow) je možné zapnout ořezávání stránek, což v praxi znamená, že pokud máte na prázdné stránce někde v rohu napsáno „5 samyc“, zobrazí se nápis „5 samyc“ přes celou obrazovku. Pro srovnání, starší modely Kindle ořezávaly stránky standardně (a nešlo to vypnout).

Internetový prohlížeč

Kromě čtení knih je možné čtečku v nouzi použít také k prohlížení internetu, které je díky rychlosti (procesoru i „inkoustu“) a vyššímu rozlišení použitelnější, než je v této kategorii zařízení obvyklé. Výhodou je i možnost zcela vypnout full refresh stránky (v globálním nastavení) – pokud by se na stránce vyskytoval například jeden maličký animovaný obrázek, znamenal by každý několikátý snímek animace překreslení celé obrazovky; pokud se full refresh vypne, žádné blikání displeje se nekoná. Možnosti nastavení téhle vlastnosti (úplné překreslování a vyčištění displeje od zbytků inkoustu) jsou celkem čtyři – po každé stránce, po pěti stránkách, po deseti stránkách a nikdy.

Závěr

Nemám rád kategorická tvrzení typu „XY je nejlepší čtečka na světě“, „XY je ztělesněné zlo“ a podobně. Žádná čtečka není nejlepší na světě a žádná není ztělesněné zlo, důležité je si vybrat takovou, která člověku nejvíc sedne, nabízí užitečné funkce které dotyčný člověk využije a jejíž chyby a nedostatky mu nebudou příliš vadit.

Odyssey si své příznivce zaslouží, vypadá dobře, používá se dobře, knihy se v ní čtou dobře (včetně PDF) a celkově nabízí mnoho možností a ovládacích prvků. Přesto se nedá říct, že jde o ideální čtečku pro každého – někdo nepřekousne dotykový displej (vadí mu, že se opatlává), někomu mohou chybět „sociální“ funkce Amazonu, pro někoho může být příliš vysoká pořizovací cena, někdo se neobejde bez přímého čtení „pirátských“ formátů jako DOC nebo DjVu a tak dále.

Dle mého osobního názoru se jedná v současné době o bezkonkurenčně nejlepší čtečku s napojením na český obchod (hodnoceno podle parametrů, které jsou důležité pro mě osobně – osobně mi z řady důvodů nevyhovuje produkce anonymních čínských výrobců, ani když se opatří vkusným logem s kočkou), ale dál bych se ani v subjektivním vychvalování/odsuzování nepouštěl, každému podle jeho gusta.

Konec konců, každá čtečka je nakonec stejně jenom nástrojem ke čtení knih, jejichž obsah je mnohem podstatnější než nějaké technické vychytávky plastikových placiček.

Přesto vám přeju při výběru šťastnou ruku – zvlášť těm z vás, kteří vstupujete do světa e-knih poprvé.

Ještě pár poznámek k tomu PDF reflow, abych jenom abstraktně nemlžil – a jeden ukázkový screenshot, jak to dopadne, když to dopadne špatně.

PDF reflow je potřeba vyzkoušet (na jednotlivých knihách). Pravděpodobně se dá říct, že pokud narazíte na nakladatelství, ze kterého se vám nějaké PDF přeskládá dobře, přeskládají se vám dobře i všechna ostatní podobná PDF ze stejného nakladatelství z podobné doby (exportovaná stejným postupem ze stejného sázecího programu).

Vyzkoušel jsem ještě pár ukázek, všechny dopadly v podstatě dobře, například:

• Alenka z planety Země [Triton, QuarkXPress Passport. 4.11: LaserWriter 8 CZL-8.7.1 – PDF4NET 3.3.6.0 (http://www.o2sol.com/)]
• Dobrodružství Toma Sawyera - pro děti [Adobe InDesign CS5 (7.0.4) – Adobe PDF Library 9.9 – modified using iText 2.1.7 by 1T3XT]
• eTabita 2/2012 [Tabita ČR o. s., CorelDRAW – Corel PDF Engine Version 3.0.0.739]
• Konflikt v Severním Irsku [Triton, PScript5.dll Version 5.2 – SetaPDF-Stamper API vl.7.5 ©Setasign 2005-2011 (www.setasign.de); modified using iText]
• Sněhulák [KNIHA ZLÍN, Adobe InDesign CS3 (5.0.4) – PDF4NET 3.3.6.0 (http://www.o2sol.com/)]
• Strašidla na Silvrštejně [Mladá fronta, Adobe InDesign CS5.5 (7.5) – PDF4NET 3.3.6.0 (http://www.o2sol.com/)]
• Svět islámu [Vyšehrad, Adobe Acrobat 8.0 – PDF4NET 3.3.6.0 (http://www.o2sol.com/)]

Podobně jako Hra o trůny na obrázku [Talpress, ??? – Acrobat Distiller 4.0 for Windows] dopadl například bulletin Hlas mučedníků [Pomoc pronásledované církvi, pdftk 1.41 - www.pdftk.com – iText 2.1.7 by 1T3XT]. Pravděpododobně není problém ve verzi PDF (jedno problematické PDF je ve verzi 1.4, druhé ve verzi 1.6), ale v programu, který ho generuje (jak objekty poskládá a zda je Odyssey dokáže pospojovat).

Z poměru množství vyzkoušených a problematických e-knih se nicméně zdá, že ty problematické v praxi představují výraznou menšinu. Dokonce i novější knihy od Talpressu (např. Vyjednavač) jsou v pohodě (ještě před přežvýkáním knihovnami na serveru distributora, které do knih doplňují sociální DRM).

V případě zakoupených PDF můžete očekávat, že vás bude v PDF reflow režimu poněkud více prudit sociální DRM, vodoznak bývá v PDF špatným zvykem umisťovat na KAŽDOU stránku (Palmknihy, Kosmas). V reflow režimu je vodoznak mnohem více nápadný a rušivý než v běžném zobrazení, takže se každých několik málo minut nebo desítek vteřin budete plácat po rameni, jak jste úžasní, že jste si tehdy a tehdy tam a tam koupili knihu co právě čtete, místo abyste si ji podle stáhli z uložta.

Světlou výjimkou je momentálně eReading, který i do PDF umisťuje vodoznak pouze na začátek knihy, takže vás v reflownutých PDF ruší pouze čísla stránek (což není tak hrozné).

Reflow funguje i v e-knihách s Adobe DRM (například od Grady). Pokud je stránka na Odyssey „příliš složitá“ (což se stává velmi zřídka), zobrazí se v originální nepřeskládané podobě, přestože je reflow zapnutý. (Pouze konkrétní problematická stránka, ostatní stránky se přeformátují.) E-knihy s Adobe DRM neobsahují sociální DRM (doufám že u žádného distributora, mám vyzkoušený pouze eReading), což je pro reflow výhoda, viz výše.

Pokud vás zajímá nějaká vaše oblíbená kniha a je k dispozici volně dostupná ukázka (ve formátu PDF), dejte vědět, ukázku si stáhnu, vyzkouším a případně zveřejním screenshot. Nabídka platí pouze pro prvních 5 zájemců, resp. prvních 5 e-knih.

Byl jsem upozorněn na nepravdivé tvrzení v původní verzi textu týkající se dostupnosti pouzdra v ČR, takže s omlouvou uvádím záležitost na pravou míru – na Palmknihách si je v tuto chvíli možné vybrat ze čtyř barevných variant (z celkových šesti nabízených Bookeenem):

• černá
• čokoládově hnědá
• červená
• růžová

Pro nákup čtečky jinde než na Palmknihách tedy nezbývá žádný důvod .

Dodal by sm ze standartne nie je v citacke Anglicky vykladovy slovnik.
Existuje ale konvertovaci skript (funguje len pod linuxom) a ten dokaze zkonvertovat StarDict slovnik do formatu Oddysey. Ziskane subory staci potom len nahrat do citacky.
Popis je tu http://www.albertopettarin.it/penelope.html

Pripadne sa da stiahnut wikidictionary z booken stranky http://bookeen.com/blog/dictionary-beta-tests-go/

Veľmi dobrá recenzia. Túto čítačku som sa rozhodol kúpiť priateľke na Vianoce, ešte predtým ako som ju prečítal. Rozhodoval som sa len na základe porovnávania parametrov rôznych čítačiek a v hre zostal len Kindle Paperwhite a táto. Keďže Kindle je na SK momentálne problém kúpiť (dokonca nie je ani tá dotovaná s reklamami), rozhodnutie bolo jednoduché - čo ma trochu mrzelo.
Ale vďaka tejto recenzii som zostal pokojný, lebo možno to bude ešte lepšia voľba ako Kindle Paperwhite.
Ešte raz vďaka za dobre napísanú recenziu.
Laco.

Optimální varianta je stát se uhlobaronem, koupit si nejlepších pět nebo šest čteček co jsou zrovna na trhu, střídat je podle různých příležitostí a konkrétních e-knih – jednu desetipalcovou na PDFka, jinou na EPUBy, Kindle na osobní dokumenty atd. – a každoročně tak tři obměňovat, případně si z nich budovat e-knihovnu v hardwarovém slova smyslu .

Odyssey je každopádně jedna z dobrých voleb pro spokojeného uživatele jedné čtečky.

Dobry den,
dakujem za velmi uzitocnu recenziu. Suhlasim, ze ten postup mazania knih je trosku neprakticky, vcera som tym stravil dost casu, ale zbytocne, kniku v kniznici jednoducho nejde oznacit (bez toho aby som ju nemusel otvorit), pokial sa nenachadza v tej istej rade, ako aktualne oznacena kniha ( v tom pripade to ide posuvanim dolava alebo doprava tlacidkami)
Mam 3 otazky:
1) Akym sposobom ma prebiehat zmena lokalizacie na e-shop? Ide to len prehranim SW (existuje nato nejaky postup?)?
2) Je mozne korektne nejaku knihu zavriet? Nesikovnym zaobchadzanim s touchscreenom som otvoril aj knihy, ktore som nechcel, ale neviem ich zavriet aby zmizli zo sekcie rozcitanych a aby si nepamatal poslednu otvorenu stranu. Musim podotknut, ze na zaobchadzanie s touchscreenom si treba zvyknut.
3) Nenasiel som sposob v menu, ako vytvarat adresare a presuvat knihy. To zrejme ide len cez usb na pocitac, ci?

Dakujem
ferok

1) Změnu musí provést Bookeen ve spolupráci s partnerskou firmou v daném regionu (na vyžádání). Funguje to tak, že Bookeen udržuje jakousi „databázi“ (do které čtečky po Internetu přes wifi přistupují), ve které je u každé čtečky příznak, ke komu patří. Když se připojíte čtečkou k Internetu, tahle informace se zkontroluje a pokud se zjistí, že je čtečka svázaná s jiným e-shopem než je uvedeno v centrální evidenci, stáhne se automaticky „nové logo a nový odkaz“ na jiný e-shop.

Netuším, podle jakých pravidel si mohou partneři tímto způsobem zákazníky „přebírat“. Pokud chce mít člověk čtečku svázanou s Palmknihami, musí se obrátit na Palmknihy nebo Acomp, kteří to s Francouzi vykomunikují. Mně vyhověli velmi ochotně (s přeregistrací z bookeenstore.com na palmknihy.cz).

2) Informace (nejen) o knihách jsou uložené v SQLite 3 databázovém souboru library v kořenovém adresáři, „pozavírat“ se dají smazáním hodnot ve sloupci f_ade_page_index v tabulce t_item, ale uživatelsky ve čtečce to opravdu nejspíš není možné. Asi by byla zapotřebí nějaká změna přístupu, dle všeho se knížky prostě řadí podle data posledního otevření, přičemž první v pořadí se zobrazuje na hlavní stránce jako „právě rozečtená“, druhá až šestá v sekci „knihovna“ a pro ty starší si musí člověk vlézt do knihovny.

3) Tohle jde opravdu pouze z počítače přes USB. V manuálu (sekce 6.2) se píše


– což se dá brát jako nevýhoda, osobně neznám lidi kteří by používali čtečku bez počítače (buď jsou sami geeci nebo se jim o čtečku nějaký geek stará), ale určitě takoví existují.

Dakujem. Ta manipulacia s adresarmi a knihami cez USB funguje v pohode. Len v ADE som nenasiel sposob, ako knihu ulozit do pozadovaneho adresaru. ADE nevie nic o adresarovej strukture Bookeenu a uklada knihu do rootu. Ale nie je problem to potom presunut. Este jedna vec ma zarazila. Pred prvym pripojenim na wifi som zariadenie autorizoval cez ADE, co aj vidim v Nastavenia/O aplikacii ako Adobe ID(PC) so spravnym ID. Ale Adobe ID polozka nad tym stale uvadza unauthorized a napriek navodu si zariadenie pri prvom spusteni WiFi a pristupe na na prednastaveny eshop nevyziadalo autorizaciu. Ale to je zrejme tym, ze v mojej lokalizacii nie je ten bookeen eshop. Inac co sa tyka povodneho clanku a cien nesuhlasim tak celkom - je dost velky rozdiel kupit to zariadenie u nas (cz alebo sk) a napriklad v Nemecku alebo v Rakusku - rozdiel je zhruba 30Eur, co uz nie je nezanedbatelna ciastka.

Dakujem,
ferok

Dobrý deň,
mohli by ste zhodnotiť, ako je to s dostupnosťou slovníkov a ich kvalitou ?
Ďakujem.

Adobe autorizace se mi zdařila (čtečka mě požádala o vyplnění údajů) až po popsaném „přepnutí“ na Palmknihy, teď už mám v dialogu O aplikaci AdobeID uvedené, s bookeenstore.com jsem na tom byl podobně. PDF i EPUBy s Adobe DRM na čtečce číst jdou.

Slovníky nepoužívám (na této čtečce). Jirka Vlček (Palmknihy) před časem na dané téma v diskusi na ihned.cz utrousil



Můj exemplář z Francie obsahuje pouze německý a italský slovník, ale německy ani italsky neumím, tak jejich kvalitu nedokážu posoudit. Obsah jednoho hesla z německého slovníku uvádím níže (nejedná se o screenshot ze čtečky /k jejichž pořizování je zapotřebí fotoaparát nebo scanner/, ale část datového souboru). Co přesně dostane člověk na čtečce od Palmknih se musíte zeptat Palmknih.

Z technického hlediska slovník = ZIP archiv s několika HTML soubory + index v SQLite, takže si je možné další slovníky dokutit na koleně, k čemuž patrně Palmknihy směřují. U slovníku je nicméně vždycky nejdůležitější obsah, co je/bude obsahem anglického/anglicko-českého slovníku netuším.

Váše recenze je, myslím naprosto perfektní. Uvažuji o čtečce, nicméně pořád brousím po netu a hledám něco "většího" aspoň 7", nebo ještě více. Našel jsem Archos 90 e reader. Je to úplně jiná liga - bez WiFi, nicméně neuvažujete, že byste se okem odborným mrknul i na tuto čtečku. Zatím jsem ji v ČR nenašel, jenom Pixmania nabízí předchozí typ ( 70e). Zaujala mne na ní ta velikost obrazovky -nemám žádné zkušenosti a tak nevím, zda je to nepodstatná výhoda.
Děkuji za reakci
váva

Bez WiFi se dá obejít, podstatnějším rozdílem je technologie displeje – zmíněný Archos je zařízení s LCD, což je na první pohled lákavé, LCD je barevnější, rychlejší a levnější. Najděte si nicméně na internetu nějaké články o rozdílu mezi LCD a elektronickým inkoustem – např.

• http://www.ecti.cz/eink-technologie/
• http://www.ebook-ctecky.cz/pomoc-s-vyberem-a11

– ideální by bylo si něco půjčit a přečíst si na zástupci každé kategorie alespoň jednu knihu, ale pro hrubou představu stačí, když vám čtečku v obchodě na chvíli půjčí do ruky.

Chápu lidi co čtou knihy například na iPadu – pokud už iPad mají, knihy na tabletu zpravidla vypadají líp (líp než na většině inkoustových čteček), na sváteční čtení je to v podstatě jedno a nemá cenu si pořizovat specializované zařízení.

Pokud nicméně přečtete desítky knížek ročně, určitě stojí za zvážení specializované zařízení s inkoustovým displejem.

Specializovaná zařízení s LCD displejem (která jsou prezentována jako „čtečky“, ne tablety) – jako například zmíněný Archos – vnímám tak trochu jako podvod parazitující na současném zájmu o elektronické čtení. Nejedná se určitě o ideální zařízení na čtení knih, spíš na prohlížení fotek a videa (záleží na uživateli, kolik času tráví tím či oním).

6" je mezi čtečkami stále nejrozšířenější formát, protože je na většinu literatury (resp. beletrie) tak nějak nejpraktičtější. Větší čtečky sice mají větší displej, na který se toho víc vejde, ale také jsou těžší a dražší, hůře se přenášejí a drží v ruce. Když si člověk zvykne na čtečku (o standardních rozměrech), časem mu dojde, jak jsou vlastně papírové knížky neergonomické – i proto, že jsou k ovládání často potřeba dvě ruce (v případě objemnějších svazků ještě jeden stůl z masivu).

Pokud bych si kupoval něco většího, bylo by to proto, že bych chtěl číst častěji než občas něco konkrétního, co se na 6" vůbec nedá nebo je to nepohodlné, popisovaná funkce PDF reflow je určitě zajímavá a užitečná, ale zvlášť pro odbornou literaturu může být lepší zobrazování celých nepřeformátovaných stránek. Ale pokud by to byly knihy, zase bych se poohlížel po něčem s elektronickým inkoustem (možná nějaký PocketBook).

Každopádně při výběru začněte zamyšlením, co na čtečce chcete číst. Žádná čtečka není ideální pro každého.