Ceny e-knih

Natasha Fondren zveřejnila minulý týden na svém blogu zamyšlení s námětem k diskusi (a odkazem na související webinář) týkající se určování cen e-knih. Za povšimnutí stojí, že ani „Američani od fochu“ nepovažují cenovou hladinu $7.99 – $9.99 prosazovanou největšími obchody za obecně platné optimum, které by bylo nutně výhodné a zajímavé pro všechny strany. (Na druhou stranu, o cenovém rozpětí $3.99 – $4.99 patrně uvažuje primárně v souvislosti s relativně neznámými autory, kteří si svoje publikum teprve hledají.)

U nás zatím nakladatelé s cenami příliš radikálně neexperimentují – často proto, že kvůli podmínkám stanoveným majiteli práv příliš prostoru k experimentování nemají (prodávat některé knihy v elektronické podobě v řadě případů skutečně není možné, i když by český nakladatel chtěl). Současně se ale z různých důvodů „bojí“ – jen těžko se dá odhadnout, zda by si čtenáři v dlouhém období kupovali (alespoň) pětkrát víc (e-)knih, pokud by byly pětkrát levnější než dnes. Chodili by méně do knihoven? Stahovali by si menší množství nelegálně nabízených e-knih? Byli by nízkými cenami tak uchvácení, že by si kupovali i e-knihy, které by nestíhali číst?

Zajímavý pokus provedl před časem John Vanhara se svou knihou Podnikání v USA – přestože není svým zaměřením určená pro úplně nejširší masy, díky kombinaci nízké ceny, nekomplikovaného způsobu objednání (žádná registrace a poskytování osobních údajů), rozsáhlé internetové propagace a Johnova osobního charisma se e-knihy prodalo za prvních pár týdnů více než 600 kopií (patrně se prodává dodnes) a John z ní získal výrazně větší množství oběživa, než typicky získávají nakladatelé za e-knihy prodávané po 199 korunách.

Osobně mi přijde seriózní, normální a do jisté míry nutné požadovat za knihy i e-knihy vyšší cenu než v USA – jsme malý trh a za úspěch se většinou považují jednotky tisíc prodaných tištěných výtisků, resp. desítky prodaných elektronických kopií, tržby z nichž musí pokrýt řádově stejné náklady na svou přípravu. Nicméně nabídka s poptávkou se evidentně nepotkává a nějakým způsobem se to bude muset řešit (dřív, než knihy zaniknou).

Kupovali byste si více e-knih, pokud by byly levnější? Kupovali byste si jich pětkrát více, pokud by byly pětkrát levnější?

A na závěr ještě jedna zcela fiktivní, teoretická a akademická otázka (elektronická verze této konkrétní knihy se nepřipravuje, nebo o tom alespoň nevím): Pokud by Talpress vydal současně s novým vydáním Martinovy Bouře mečů její elektronickou verzi, jaká cena e-knihy (Mobi + EPUB) by vám přišla přiměřená (za ekvivalent obou brožovaných resp. nového vázaného dílu, tj. cca 1200 stran)? Přiměřenou cenou se rozumí taková cena, za kterou byste si e-knihu skutečně pořídili. (Doporučená cena vázané papírové knihy činí 599 Kč, v e-shopu Talpressu bude dostupná za 419 Kč.)

Porovnám-li cenu papírové knihy s cenou e-knihy, a zvážím-li možnosti které při půjčování papírových knih existují a vezmu-li v úvahu cenu kopírování dat, je zřejmé, že je nemravná jakákoli cena za elektronickou knihu, pokud převyšuje 10 korun. Ve své elektronické knihovně mám asi 2500 knih, které mám vesměs i v tištěné podobě, ale čtečka je vhodnější na cesty. To množství knih potřebuji proto, že čtu velmi rychle. Při ceně pod 10 korun bych všechny e-knihy zakoupil. Při ceně vyšší by elektronickou knihu koupil jenom člověk pomatený.

Cena e-knihy není cenou za „kopírování dat“. Pokud nemáte v ruce vůbec nic, za 10 Kč e-knihu nevytvoříte (nemáte co kopírovat). Příprava knihy jako takové prostě něco stojí (napsání, překlad, korektury, atd.) a když je kniha hotová, výsledek se následně prodává v různých formátech podle toho co kdo preferuje (paperback, hardcover, e-kniha, audiobook atd). Náklady na výrobu konkrétního „kusu“ jsou jenom menší část ceny (u e-knihy zřejmě nejmenší).

Pokud bude stát papírová kniha 200 korun a e-kniha 10 korun, znamená to, že papírový čtenář co zaplatil 200 silně dotuje čtenáře elektronického, který nákupem elektronické knihy získal skoro stejný užitek (nebo dejme tomu poloviční, záleží co kdo vnímá jako hodnotu kromě samotného obsahu), ale zaplatil dvacetkrát méně.

Je to nesolidární.

Na druhou stranu je nereálné očekávat, že pokud si někdo doteď půjčoval tři knihy na týden v knihovně, že si místo nich začne kupovat elektronické knihy za tříciferné částky, zatím je to spíš taková kultura pro zbohatlíky.

Je potřeba vymyslet, jak to udělat, aby lidi utráceli za knihy zhruba stejné peníze jako doposud a necítili se při čtení nijak zvlášť omezovaní, ale není to triviální, právě kvůli možnosti prakticky zdarma vytvářet neomezené množství kopií, čímž se e-knihy od papírových liší a je těžké zkopírovat koncept kamenných knihoven (technicky i vůbec). Na řešení se kterým by byli všichni spokojení ještě nikdo nepřišel, i když existují různé snahy, viz třeba Kindle Unlimited (do kterého ale většina autorů a nakladatelů zatím nešla). Za pár let budeme chytřejší.